Málokdo chce jít na marodku, takže se domluví na dovolené nebo nějak jinak a jde k lékaři. Tedy v tom jednom případě. V tom druhém se léčí sám.
Samozřejmě, že mluvíme o nějaké lehčí nemoci, ne například zlomené noze, protože tu si sami doma asi vyléčíte jen velmi těžko. Mám na mysli takové to kašlání, smrkání a hekání, kdy má člověk hlavu jako střep a teploměr při měření dosahuje vyšších hodnot. Ne, jako například u majora Halušky, který měl dle jeho vlastních slov „Dvatsať seděm a pol“. Máme namyslí teploty zvýšené a horečky.
V takovém rozpoložení asi už budete muset navštívit příslušného lékaře, který vám poradí, co si na to máte v lékárně koupit. Zůstanete sice perplex, ale nakonec do té lékárny jdete v dobré víře, že popadnete to, co máte mít a jdete domů do postele, kde se míníte přikrýt až na bradu a zaspat tohle období.
Chá chá, to jste, ale hodně naivní, to vám řeknu. Možná sice něco v lékárně dostanete, ale určitě ne všechno a tím začne vaše martyrium. Nebo maraton? V každém případě si lék sehnat musíte a proto se vydáte na okružní cestu městem. Když pak obejdete všech dvanáct lékáren, je už dávno večer a tma tmoucí.
Pokud máte vše, měl jste štěstí. Pokud ne, máte smůlu, protože další lékárny již u vás nejsou. Ale věřím tomu, že vám lék objednali a vy si pro něj pouze zajdete. V tomto případě stejně radím, nejprve si tam zavolejte. Ušetřené peníze za hovor by vás mohly stát zbytečný čas a nakazil byste zase několik desítek dalších lidí.
Jistě se domníváte, že za tento stav může zásobování lékáren. Ne, ve své podstatě nemůže, protože jim to asi lékárna nehlásila. Tím pádem jim požadované léky ani nedodali. Pokud máte problém, tak jej proberte s „velitelem“ lékárny, ať si tam laskavě udělá pořádek. Nezbývá než věřit, že se to všechno zlepší a spolupráce se prohloubí. Uvidíme v budoucnosti.